Concorde
Letadlo Concorde, které bylo zkonstruováno na konci padesátých a v šedesátých letech minulého století a z provozu bylo vyřazeno v roce 2003, mělo nadčasovou konstrukci, která zůstává v popředí zájmu nadzvukového cestování až do dnešních dnů.
Tento letoun byl výsledkem práce týmu sestávajícího z francouzských a britských inženýrů a je stále považován za nadzvukový zázrak 20. století. Concorde byl schopen přepravit až 128 cestujících a jeho maximální rychlost byla 2 180 km/h. Byl používán pro pravidelné transatlantické lety z londýnského letiště Heathrow a pařížského letiště Charles De Gaulle do New Yorku, Washingtonu a Barbadosu za méně než polovinu času ostatních dopravních letadel.
Letadlo Concorde, které bylo zkonstruováno na konci padesátých a v šedesátých letech minulého století a z provozu bylo vyřazeno v roce 2003, mělo nadčasovou konstrukci, která zůstává v popředí zájmu nadzvukového cestování až do dnešních dnů.
Jeho čtyři motory používaly technologii zpětného ohřevu, která produkovala dodatečnou energii a palivo potřebné pro vzlet a přechod na nadzvukový let. Ikonická bílá barva použitá na letadle Concorde snížila teplo vznikající při letu nadzvukovou rychlostí. Tato teplota obvykle způsobila, že během letu se letoun o délce 62 m prodloužil o 15 až 25 cm.
Schopnost Concordu letět ve výšce až 18 300 m znamenala, že cestující byli schopni vidět zakřivení země a zároveň zažili let téměř bez turbulence, protože letoun létal ve výrazně vyšší nadmořské výšce než jakákoli jiná letadla a pohyboval se nad úrovní mraků.